Ve druhém pokračování zakladatele žánru taktických týmových strategií od firmy Microprose se podíváme na Zemi rozdělenou do izolovaných městských států.

Píše se rok 2084 a jednotka X-Com (eXtraterrestrial COMbat unit) byla znovu povolána do akce. Důvodem je narušení vzdušného prostoru Mega-Primu (největší městský stát na Zemi) mimozemskými plavidly neznámého původu. Od posledního útoku před více než 40 lety se však hodně změnilo. Spousta technologií vyzkoumaných při minulých konfliktech s tzv. Cizáky byla plně zařazena do běžného užívání ať už civilním obyvatelstvem nebo armádou. Elerium se těží na okolních planetách a dováží se na Zem, kde nahradilo zlato a organická paliva. Vznikla spousta gangů na protest proti novému způsobu života. Civilizace se přesunula nejen na Mars zbavený cizáckých existencí, ale i na jiné planety. Objevily se nové rasy – Androidi a Hybridé. Androidi, původně určeni jako náhradní pracovní síla a pro nebezpečné a těžké práce, jejichž výroba však byla po čase zastavena a zakázána kvůli protestům lidí proti nezaměstnanosti. Hybridé jsou „kříženci“ mezi Sektoidy (základní nepřítel v minulých dílech) a lidmi. Po svých marťanských předcích zdědili hlavně velký psionický potenciál, a proto bylo jejich rozmnožování zakázáno. Obě tyto rasy obývají přeážně slumy na okrajích měst. Veškeré obyvatelstvo teď žije ve velkých městských státech a právě jeden z nich – ten největší s názvem Mega-Primus – byl napaden. Na obloze se objevilo několik neznámých jasně zářících objektů ve tvaru jehlanu s trojúhelníkovou podstavou, ze kterých vylétly podivné letouny, aby se po několika průletech nad městem a po potyčce s místními ozbrojenými složkami, zase vrátila zpět. Ihned po tomto incidentu byl vyhlášen stav mobilizace, pod vrstvami prachu vyhledány staré materiály a znovu obnovena činnost jednotky X – COM. A navíc ještě vznikla nová fanatická sekta nazvaná Síriúv kult, ortodoxně uctívající Cizáky za spasitele lidstva. Jak překvapivé, že?

Hráč se jako v předchozích dílech přesouvá do pozice velitele malé bojové jednotky (až 36 vojáků – šest skupin po šesti) a dostává tak do ruky všechny výhody a nevýhody z toho vyplývající. Po čase pochopíte, že tahat do misí 36 lidí, je holý nesmysl a složíte si výsadek z dvanácti nejlepších. Jednotliví členové skupiny si nasazováním v boji a zařazením do tréninku zlepšují několik důležitých vlastností – síla, výdrž, rychlost, přesnost a psionické dovednosti. Dokonce dostávají i hodnosti a vyznamenání. Vybírat si můžete na začátku dne z většího, či menšího množství dobrovolníků z řad jak lidí, tak androidů i hybridů, přičemž každá z těchto ras je dobrá na něco jiného. Lidé jsou univerzální v boji, ale se slabými psionickými schopnostmi. Hybridé představují pravý opak – silná psionika jim ubírá na bojových schopnostech. Androidi se oproti tomu vyznačují obrovskou výdrží a absolutní imunitou na psionické útoky. Zdálo by se, že výběr je jednoduchý, jenže androidi se v boji ani treninkem nezlepšují. A vzhledem k tomu, že s psionikou se tu neoperuje tolik, jako v minulých dílech, sáhnete nejspíš pouze po lidech.

Dalším radosti nastávají v okamžiku, kdy se rozhodnete agenty vybavit. Výběr výzbroje je opravdu velký a počáteční přehled rozhodně není konečný (samopal, pistole, minigun, laserová puška, raketomet, granáty a ještě navíc do některýh zbraní výbušná, zápalná a průrazná munice). Po přežití prvního týdne (asi jedno odpoledne herního času), kromě znatelného přitvrzení nepřátel, dostanete nabídku na odběr pokročilejšího zboží (plasmová pistole, ruční raketomet atd.). A na rozdíl od předchozích dílů zde platí: „Bez brnění ani ránu.“ To v praxi znamená, že voják bez brnění je už od začátku mise odepsaný – jeden zásah od nepřítele se rovná téměř jisté smrti. Naštěstí zbroje je nabízeno k odběru celkem dost (pro dvanáct lidí musí bohatě stačit). V druhém týdnu vám bude k dispozici uvolněna ještě druhá, podstatně vylepšená verze. Samotné zbrojení probíhá jako všechno systémem „Drag 'n' Drop“. V levé polovině okna máte přehled zásob ve skladech a v pravé polovině postavičku agenta s vyznačenými sloty na zbraně a vybavení. Na umístění předmětů myslím nezáleží (v předchozích dílech se od toho odvíjela spotřeba akčních bodů na výměnu nebo nabití zbraně). Munici/granáty/rakety budete tahat asi hlavně průrazné a výbušné, pro zápalné a kouřové jsem nějak nenašel uplatnění (ve výsledku překáží kouř nebo oheň spíš vám, než nepřátelům). Ze zbraní využijete především samopaly a autokanony, později přejdete na cizácké technologie, bez kterých se těžko doberete konce.

Nebylo by to totiž Ufo bez pořádného výzkumu. Stejně jako agenti, i vědci se najímají především na začátku nového dne. Jejich schopnosti jsou vyjádřeny jedním číslem v rozsahu 1 – 100 (čím větší, tím lepší). Bohužel, hodnoty jsou dány pevně a v průběhu hraní se nezlepšují, což znamená, každý den kontrolovat, jestli se náhodou nepřihlásil někdo s lepším hodnocením. Učence pak přiřadíte k jedné ze tří druhů budov (laboratoř kvantové fyziky, biochemická laboratoř nebo dílny) a oni pracují a pracují a pracují, až vám vyzkoumají nějakou zajímavou technologii. Tu potom využijete pro přístup k dalším poznatkům nebo k zařazení do výroby. Novým vybavením obdarujete své agenty a pokud je jeho cena na trhu příznivá, můžete si výrobou i slušně přivydělat (je to v podstatě nutnost). Rychlost výzkumu a výroby ovlivňuje celkový součet číselného hodnocení všech lidí v dané laboratoři nebo dílně, přičemž laboratoří i dílen můžete mít kolik chcete a to ještě v malém (pět zaměstnanců) nebo, po vynalezení příslušných technologií, i ve velkém (dvacet zaměstnanců) provedení.

No a kam to všechno nacpete? To záleží na tom, jakou vám na začátku hra přidělí základnu. Její tvar je pevně stanoven, ale vybírá se z několika (asi deseti) po městě rozmístěných objektů (sklady, slumy). Takže stačí trochu toho Start -> Exit a vyberete si podle vlastních požadavků. Rozhodující nejspíš bude počet propojených políček (jedno vždycky zabírá vstupní výtah). Všechny místnosti musí být totiž spojeny chodbou a nesmí přesahovat hranice stavby. Obytné bloky, tréninkové bloky (bojové, psi), hangár, ošetřovna, dílny a po jedné od každé laboratoře, to je startovní výbava nové základny. Co přidáte dál, je jen na vás. Budování vyřešili designéři opět stylem „Drag 'n' Drop“ - chytíte ikonku budovy a přetánete ji nad oblast jejího budoucího umístění. Potom nezbývá než čekat, dokud neuplyne potřebný čas (řádově několik dní) a můžete stěhovat. Až budete mít dostatek peněz, jestli se tak daleko vůbec dostanete, doporučuji koupit ještě jeden nebo dva objekty specializované čistě na výzkum nebo výrobu. Vyplatí se to.

Základna neslouží jen k ubytování lidí, ale také jako hangár pro vaše bitevní stroje. Jelikož bojovat budete i ve venkovních prostorách proti cizáckým letounům, potřebujete něco účinnějšího, než je skupinka agentů. Výběr techniky je široký. Od jednoduchého neozbrojeného antigravitačního kola (jehož význam ve hře mi poněkud uniká), přes ozbrojitelné standardní auto, obrněný transportér, až po těžký tank u pozemních jednotek a od obratného lehkého, ale velmi účinného vzdušného skútru, přes upravené vznášedlo a meziplanetární stíhačku, až po těžký nosič zbraní u leteckých jednotek. A samozřejmě se dostanete ještě k vlastním výrobkům poněkud drsnějšího charakteru, se schopností cestovat do cizácké dimenze (nebudu prozrazovat víc, pěkně si je vyzkoumejte sami). Konfigurace vybavení vašich skázonosných miláčků je samozřejmě ponechána plně na vás. K dispozici dostanete několi druhů motorů, spousta zbraní a množství dalších vymožeností (transportní moduly, rušičky, štíty atd.). Bohužel, nejspíš slevy z původního konceptu a omezení po zemi se pohybujících nepřátel s sebou odnesly i význam silničních bojových prostředků. Vůbec se je nevyplatí kupovat, podobně jako větší letouny – Sokol najde svoje využítí až ve fázi, kdy budete mít k dispozici generátor štítu. Já si po větší část hry vystačil jen s vzdušnými skútry a vznášedly Fénix, Valkirii jsem používal čistě jako výsadkový stroj.

Boje ve městě se odehrávají stejně, jako v jakékoliv real-time strategii. Dostanete hlášku, že se ve vzduchu objevilo Ufo, vyberete stroje, které mají zasáhnout a určíte jim cíle. Také je možné nastavit agresivitu pilotů, výšku letu a zbraně, jakými budou bojovat. Přes klávesouvou zkratku (teď si nemůžu vzpomenout jakou) případně zadáte waypointy a odpauzujete. Pauza na rozdávání rozkazů je tu samozřejmostí a vítaným prvkem a někdy ani s ní nebudete vědět, kam dřív sáhnout, protože musíte dávat pozor jak na ztráty ve vlastních řadách (letouny jsou poměrně drahé a vzácné), tak na poškození budov. Když totiž kvůli jednomu Ufo vybombardujete půl města, vláda vás moc ráda mít nebude.

Nějak podobně probíhají i taktické mise uvnitř budov. Zazní poplašný signál a vyskočí okno s přehledem vašich lidí a vozidel. Přidělit agenty ke strojům můžete kdykoliv - systémem „Drag 'n' Drop“ – chytíte obrázek agenta a přetáhnete ho na obrázek vozidla (kdybyste jen věděli, jak dlouho mi trvalo na tohle přijít, nakonec mi to řekl kamarád, který na to kápnul náhodou), tady dostanete šanci svoje rozhodnutí ještě zrekapitulovat a pak už jen stačí vybrat typ mise. Ty jsou tu dva. Útok zaměřený na likvidaci Cizáků v lokaci nebo přepadení objektu s cílem spůsobit škody jejímu majiteli (Síriův kult si o to přímo říká). Po opuštění tohoto okna, se vaše výsadkové vozidlo přesune na místo určení a akce je zahájena. Pokud byste potřebovali, dostanete ještě možnost svoje agenty přezbrojit. Tedy spíš přeházet jim vybavení, protože vaše zásoby zůstaly v základně. Před vstupem do lokace budete muset udělat ještě jedno rozhodnutí – tahový systém nebo real-time? Zkoušel jsem obě varianty a pokud se do toho dostanete, jediný podstatný rozdíl bude v náročnosti na čas. V real-time režimu jsou mise otázkou půl hodinky, v tahovém i několika hodin. Čas strávený v taktické části ovlivňuje nejen délka kol jednotlivých stran, ale hlavně některé „vychytávky“. Tak třeba přerušení – agent může něco provést bez intervence hráče v nepřátelském tahu. Voják, jemuž se podaří přerušit pohyb protivníka, má několik možností jak zareagovat – začne střílet, uteče, nebo neudělá nic. Řekli byste 33 % na každou variantu. Jenže bohužel, ono je to tak 90 % na střelbu a 10 % na zbývající (tenhle poměr platí už od prvního dílu). Když pak náhodou před týpkem, kterému se podařilo spatřit cíl a přerušit ho, stojí nějaký jiný člověk, téměř vždy dostane ránu do zad, což u raketometu může znamenat smrt celé jedné skupiny a Load. Nezbývá vám tedy nic jiného, než dávat pozor, aby se vaši svěřenci od sebe vždy nacházeli v bezpečncých vzdálenostech, nebo jim nenechávat volné akční body (AP). Tenhle problém naštěstí v real-time odpadá. Další zajímavou featurkou jsou civilisti. Už po prvních několika misích vám tihle všudypřítomní otravové budou lézt pěkně na nervy. Blokují cesty agentům, překážejí ve dveřích, zaclánějí ve výhledu, ruší při míření, pletou se v dráze kulkám atd. Zabíjet je samozřejmě musíte minimálně, jinak dostanete postihy. Řešil jsem to omračujícími drapáky - za omráčení postihy nejsou, jen to plýtvá AP. Také samotní nepřátelé vám budou prodlužovat čas strávený na misi. Umí se totiž výborně schovávat. Jednoho Cizáka jsem takhle hledal téměř dvě hodiny, než se mi ho podařilo náhodou objevit zablokovaného mezi gaučem a troskami v místnosti, kterou jsem před tím asi třikrát prošel. Kvůli němu jsem přirozeně proběhal několikrát celou osmipatrovou budovu, protože jsem samozřejmě nevěděl, kolik jich tam ještě zbývá. Ani detektor pohybu nepomohl – on se nemohl hýbat. A potom hrajte v tahovém režimu... Posledním úskalím boje je psionika. Cizáci ji proti vám využívají stejně, jako jakoukoliv jinou zbraň - velmi spolehlivě a velmi vychytrale. Vy však nemáte žádnou použitelnou obdobu. Ovladač mysli tu sice je, ale vzdálenost, na jakou účinkuje, je směšně malá a ještě na to potřebujete hodně psionicky zdatného agenta. Cíl, obzvlášť pokud je to vaše nepřítelem ovládnutá jednotka, si k sobě samozřejmě nikoho tak blízko nepustí (rozhodně ne živého).

Stereotyp ze stále se opakujících misí si můžete zpestřit útokem na budovy Síriova kultu (důl na peníze a zkušenosti), vzdušné souboje jsou vyřešeny docela slušně. Vývojový strom a seznam technologií pro výrobu ve vašich dílnách je rozsáhlý a rozložený do celé hry. Kdybyste se hodně nudili, prohlédněte si moc pěkně zpracovanou Ufopedii. Hlavně si tam všimněte obrázků, většina z nich vypadá na první pohled jako 3D modely. Jinak grafika odpovídá roku vydání. Zvuky zní na svou dobu také pěkně, hudba navozuje tajemnou a i trochu strašidelnou atmosféru. Nebýt zbytečně velkého počtu po čase nudných misí a problémů popsaných výše, byla by Apocalypse rovnocenným konkurentem Jagged Alliance. Takhle je to však jen nadprůměrný třetí díl úspěšné série. To samozřejmě neznamená, že se nebudete alespoň nějakou dobu bavit. Na dohrávání to sice není, ale několik týdnů vám rozhodně vydrží.

Autor: Cobra